Přítomné časy ve významu budoucnosti + budoucí čas průběhový

1. Přítomný čas prostý s významem budoucnosti
2. Přítomný čas průběhový s významem budoucnosti
3. Budoucí čas průběhový
4. Kdy používáme budoucí čas průběhový?

FUTURE B

V češtině tvoříme budoucnost nejčastěji pomocí slovesa „být“ + infinitiv (řekneme: „budu číst“ nebo „budeme psát“), nebo pomocí dokonavého vidu („přečtu“, „napíšu“). V angličtině žádný dokonavý vid neexistuje, ale máme několik jiných způsobů, jak budoucnost vyjádřit. I když si můžeme v mnoha případech vystačit pouze se slůvkem WILL, představíme si rozmanitější paletu možností pro vyjadřování budoucnosti v závislosti na daném kontextu. V první kapitole se naučíme rozlišovat použití slůvka WILL a fráze TO BE GOING TO, FUTURE CONTINUOUS, přítomné časy prostý a průběhový ve významu budoucnosti; ve třetí kapitole, určené pro pokročilejší studenty, se naučíme rozlišovat mezi FUTURE PERFECT a FUTURE PERFECT CONTINUOUS. Vždycky se nejdříve podíváme na to, jak tvar vypadá, pak si uvedeme příklady v kontextu, který je pro pochopení používání daného času rozhodující.

V následujícím přehledu se seznámíme s přítomnými časy ve významu budoucnosti a s FUTURE CONTINUOUS. Nebudeme se příliš zaobírat tvary, vzhledem k tomu, že je už dobře známe z předešlých kapitol; zaměříme se na kontext a pak na cvičení, v nichž se budeme snažit jednotlivé časy rozlišit.

Přítomný čas prostý s významem budoucnosti

Podobně jako čeština i angličtina používá přítomný čas, když chceme odkázat k budoucímu ději, a to v situacích, kdy mluvíme o rozvrhu, jízdním řádu nebo jiném pevně daném plánu. Např. řekneme: „Vlak mi jede v 7 ráno“ a „první hodinu máme zeměpis“. Nebo také působí velmi přirozeně věta: „zítra jedu do Prahy“ namísto „pojedu do Prahy“. V angličtině je to podobné.

Kromě toho jde často o případy různých oficiálních událostí, které se nemění dle osobní libovůle:

V následujícím cvičení zkuste rozlišit mezi přítomným časem prostým a průběhovým s významem budoucnosti:

Kdy používáme budoucí čas průběhový?

Pomocí tohoto času vyjadřujeme děj, jenž probíhá v určitém budoucím okamžiku. Můžeme jej použít například, když se chystáme na dovolenou, připravili jsme si program a „už se vidíme na pláži“. Často se používá s obraty this time tomorrow („zítra touhle dobou“) a this time next year („za rok touhle dobou“).

Budoucí čas průběhový ocení zejména plánovači: Co budeme dělat za rok? Za dva? Za deset?

Pamatujete si na film Jak básníkům chutná život (1987) a nápadníka Píšťalky? Pokud by si ji namlouval anglicky, pro vykreslení své „desetiletky“ by použil budoucí čas průběhový (a také předbudoucí, viz dále). Podívejme se na to:

Kdyby se vzali v roce 2025, jak by se vše vyvíjelo podle plánu?

Kromě toho lze budoucí čas průběhový použít i ve zdvořilé otázce:

Will you be using your car tomorrow? → Budeš zítra potřebovat/používat auto?