Anglický slovosled je v podstatě naprosto geniální. Nevěříte? To je pochopitelné – pokud jste mluvčí češtiny nebo slovenštiny, asi vám někdy připadal trochu na hlavu. V této lekci si ale ukážeme nejen jak funguje, ale hlavně proč tak funguje.
Oznamovací věty
V češtině nad skládáním slov do vět nemusíme moc přemýšlet – pořadí větných členů je víceméně libovolné a jediným pravidlem je, že nová nebo důležitá informace se umisťuje na konec věty.
Lovec zabil medvěda v lese. (ne na poli nebo v sadu)
V češtině je díky koncovkám zřejmé, který větný člen plní jakou funkci. Proto je jedno, kde např. podmět a předmět ve větě stojí:
Medvěda zabil lovec.
V angličtině jsme veškerých pádů a skloňování ušetřeni. V angličtině je funkce větných členů je vyjádřena velice jednoduchým způsobem – pozicí ve větě. Proto následující věty vyprávějí dva velmi odlišné příběhy:
The bear killed the hunter.
S = subject (podmět)
V = verb (sloveso)
O = object (předmět)
M = manner (příslovečné určení způsobu)
P = place (příslovečné určení místa)
T = time (příslovečné určení času)
Podmět a přísudek
Každá věta potřebuje alespoň SV – subject a verb. V angličtině vždy musíme podmět vyjádřit – jinak není zřejmé, o čem nebo o kom je řeč.
It is Monday. = Je pondělí.
It is 4:30. = Je 16:30.
We read. = Čteme.
They read. = Čtou.
Předmět
Dalším větným členem je předmět, u kterého se rozlišují dva druhy: předmět nepřímý (indirect object, odpovídá českému 3. pádu a tedy otázce Komu? Čemu?) a předmět přímý (direct object, odpovídá českému 4. pádu a tedy otázce Koho? Co?). V každé větě nejsou vždy oba, ale pokud ano, první v pořadí je předmět nepřímý (komu, čemu) a až potom předmět přímý (koho, co).
He replied to the email.
My mom was waiting for her friend.
My colleagues gave me (= komu, čemu) a present (= koho, co).
They showed us (= komu, čemu) their new house (= koho, co).
Can you tell me (= komu, čemu) the truth (= koho, co)?
Proto mě tolik pobavilo, když mi studentka tvrdila We bought a horse our daughter. Nechtělo se mi věřit, že by nějakému koni koupili svoji dceru… Nakonec vyšlo najevo, že své dceři koupili koně a ona jen popletla pořadí předmětů.
Věty s oběma předměty se dají zformulovat ještě jedním způsobem, a to s předložkou to. Ovšem nejedná se o úplně standardní, neutrální vyjádření. Je trochu formálnější nebo chce zdůraznit předmět přímý (koho, co) tím, že se přesune ze své standardní pozice.
She showed her new house (= koho, co) to the visitors (= komu, čemu).
I will not lend my car (= koho, co) to you (= komu, čemu).
A protože angličtina má vždycky nějaké „ale“, existuje několik sloves, u kterých je to naopak: jako první se dává předmět přímý (koho, co) a poté volitelně a s předložkou předmět nepřímý (komu, čemu).
Po těchto slovesech tedy vždy následuje „koho, co“. To je pro studenty velký chyták, protože je často používají jako v češtině a dávají hned za ně „komu, čemu“. Ovšem v angličtině se tak kvůli pozici z „komu, čemu“ stane „koho, co“ a věta získá zcela jiný význam.
They described us. = Popsali nás.
They mentioned us. = Zmínili nás.
She said me. = Ona řekla „já“.
https://learningapps.org/watch?v=p1ypcszan26
Příslovečná určení
Větu uzavírají příslovečná určení způsobu, místa a času. Opět platí, že není nutné, aby byla v každé větě všechna – ale pokud jsou, jdou za sebou v tomto pořadí.
Toto téma nemá žádný komentář. Vytvořte jej.